Interiérová vegetace

Živá zeleň, ať řezaná nebo hrnková, je tradiční součástí historického interiéru. Nejinak tomu bylo na vranovském zámku, kde se pokojové květiny v minulosti skutečně pěstovaly, jak to mimo jiné víme z několika zpráv z barokního období a dále z fotografií a z dochovalých inventářů  movitého fondu z 19. století. V dnešních zámeckých interiérech, kterými procházejí  návštěvníci, bývá proto až jedenáct řezaných květinových aranžmá, doplněných několika slohově a esteticky harmonujícími suchými vazbami. Přibližuje je fotogalerie Interiérová vegetace.

Ohled na historickou přiměřenost a slohové vyznění místnosti platí i pro mimořádná aranžmá  stálozelených pokojových rostlin v 41 dřevěných truhlících. Jsou v nich převážně  subtropické druhy jako například vavřín, brslen japonský, ptačí zob, palmy nebo  kořenokvětky a pestrolisté břečťany. Pro tvarový i barevný efekt je správa zámku doplňuje některými rostlinami tropickými. Truhlíky přibližuje fotogalerie Interiérová vegetace.

Vnitřní areál a zámecká zahrada

Původní zahradní úpravy vranovského hradu byly limitovány nedostatkem místa na stísněném skalním ostrohu, a také svažitým terénem ohraničeným středověkými hradbami.

• Na jižním svahu pohledově neexponovaném a veřejnosti nepřístupném,  bývaly v minulosti užitkové záhony s ovocnými stromky, vinnou révou  a chřestem. Ten dnes slouží jako květinová zásobní zahrada s keři a bohatým sortimentem běžných letniček a trvalek. 
• Pozornost návštěvníků pochopitelně přitahují ale ty části zahrady, které přímo vidí a kterými procházejí. Za vstupem do areálu to jsou solitéry dochované z minulých zahradních úprav - hned před mostem roste například dřezovec. Zajímavostí prvního hradního příkopu, z něhož šplhá vzhůru k patě severního domku letitý břečťan, je jeho bývalá role zeleninové a ovocné zahrady – v jeho jižní části, kterou dnes zaplňuje ořešák královský, stávalo dnes jen v půdorysu rozpoznatelné zděné obydlí zahradníka. Na konci přístupového mostu se dochoval zerav.
• Travnaté plocha pod mostem ve vnitřní části barbakánu bývala osázena ovocnými dřevinami, z nichž zůstaly dva letité ořešáky. Nově sem byl dosazen jinan dvoulaločný a Althannova renklóda, vyšlechtěná asi před 150 lety na althannském panství Králíky v severních Čechách. Svým názvem tedy připomíná nejvýznamnější rod vranovské historie. Na zvýšené terase nad cestou ke kapli pak roste pět habrů, tvořících pravidelnou řadu.
• Výraznou a návštěvnicky vděčnou pohledovou dominantou je okrasná, esteticky působící zahrada pod přístupovým mostem. Tvoří ji tři výškově odstupňované terasy. Mezi nejstarší dřeviny, které jsou kostrou jejího osázení, patří zejména bobkovišně, dále pustoryl, vzrostlé kdoulovce a vajgelia. Ve velmi širokém sortimentu je doplňují trvalky, dvouletky i letničky zajišťující květinovému parteru barevnou harmonii a proměnlivost. Kvetou po celou sezonu ve vlnách a spojují zahradu s okolní přírodou. Jistou formálnost jí dodává pouze pravidelný růžový záhon na nejvyšší zídce, vroubený nízkým plůtkem z levandule. Prostor je určený především pro pohled shora, proto se na něm uplatňují velké skvrny dostatečně intenzivní barevnosti a výrazné kombinace textur. Při bližším pohledu však nabízí i detailní ladění a jemnou barevnou harmonii tón v tónu.

• Na prvním nádvoří zámku Vranov nad Dyjí byla v sedmdesátých letech vysazena místo přestárlého kaštanu lípa stříbrná a kolem ní šanta jako zajímavá náhražka trávníku. Pod nádvořím, v prostoru před hradebním domkem, roste bizarně tvarovaná jabloň a uprostřed bylinkových záhonů převislá moruše obklopená kopiemi autentických záhonových lemovek - původně z vranovské  kameniny. 
• Na čestném dvoře zbyly ze staršího osázení dva více jak stoleté tisy. Zaujme i mobilní zeleň v dřevěných škopcích instalovaná v duchu dochovaných dobových vyobrazení z konce 19. století. Na stejné lokalitě před vyhlídkou rostly původně dva vysoké topoly tvořící výraznou dominantu a rámující krajinnou vyhlídku do vranovského údolí. Na počátku 20. století byly nahrazeny dnešními vzrostlými cypřišky, vysázenými na travnaté ploše o patro níž a uplatňujícími se z dálkových pohledů.
• Na jižní terase, podobně jako na nepřístupné terase severní, vznikly patrně v osmdesátých letech 18. století zahrady. Jejich původní podobu neznáme, dochovala se pouze dvě vyobrazení zachycující jejich pozdější romantizující osázení.  Dřívější úpravu terasy jižní připomíná akát u vítězného oblouku, na severní terase pak převislý jasan jako jediný solitér. 

Zeleň vnitřního areálu zámku přibližuje fotogalerie Zahrada. Seznámení s přírodním okolím zámku a lesoparkem nabízí web  www.zamek-vranov.eu.  Informace o Národním parku Podyjí, jehož součástí je i vranovský zámek, obsahuje web  www.nppodyjí.cz.