Vítáme vás na státním zámku Vranov nad Dyjí – jednoho z nejmalebnějších šlechtických sídel v České republice. Tyčí se vysoko nad řekou Dyjí na skalnatém ostrohu, odkud je nádherný výhled na zvlněnou krajinu Národního parku Podyjí. Právě tato poloha – strategická i estetická – stála u zrodu jeho dlouhé a dramatické historie.

Nejstarší zmínka o zdejším opevnění pochází z roku 1100. Původně šlo o raně gotický hrad, založený pravděpodobně už za vlády Přemysla Otakara I. jako součást pohraniční obrany přemyslovského státu. Ve 13. a 14. století byl několikrát přestavován a v husitských válkách sloužil jako důležitá vojenská opora královské moci.

Zlom nastal v roce 1665, kdy hrad podlehl rozsáhlému požáru. Z trosek však povstalo něco zcela nového – barokní zámek, jaký obdivujeme dnes. O přeměnu se zasloužil rod Althannů, konkrétně Michael Jan II. z Althannu, který povolal jednoho z nejvýznamnějších architektů své doby – Johanna Bernharda Fischera z Erlachu. Právě on vtiskl Vranovu podobu reprezentativního sídla ve stylu vídeňského vrcholného baroka.

Přestavba nezahrnovala jen hlavní palác – šlo o celkovou přeměnu původní středověké pevnosti v okázalý barokní areál. Na výzdobě se podíleli mistři z Itálie a Rakouska – štukatéři, malíři i sochaři. Výsledkem byl harmonický celek, který měl nejen sloužit k bydlení, ale především demonstrovat moc, víru a kulturní úroveň šlechtického rodu.

Zámek v průběhu staletí vystřídal několik majitelů – mimo jiné Mniszky nebo Stadnické. Každý z nich zanechal v interiérech svou stopu, přesto si Vranov uchoval výrazný barokní charakter. V 19. století došlo k několika úpravám, zejména v empírovém duchu, ale celkový vzhled zůstal věrný původní vizi.

Od roku 1945 je zámek ve vlastnictví státu a dnes je národní kulturní památkou. Díky své poloze je viditelný zdaleka a už v 19. století se objevoval na vedutách a romantických pohlednicích. Jeho silueta na skále fascinovala malíře, básníky i cestovatele – a věříme, že zaujme i vás.