Původní zahradní úpravy Vranovského zámku byly značně ovlivněny omezeným prostorem, který poskytoval skalní ostroh, na němž hrad stojí, a také svažitým terénem obklopeným středověkými hradbami. Přesto se zde vyvinula působivá zahradní kompozice, která dnes okouzluje návštěvníky svou estetickou krásou a harmonickým spojením s přírodou.

Okrasná zahrada pod mostem je jednou z nejvýraznějších dominant, která zaujme každého, kdo sem zavítá. Tato zahrada se skládá ze tří teras, které jsou různě vysoké a nabízejí fascinující pohledy na okolní krajinu. Mezi nejstarší dřeviny patří bobkovišně, pustoryl, vzrostlé kdoulovce a vajgelie, které tvoří kostru osázení. Doplňuje je široká škála trvalek, dvouletek a letniček, jež zajišťují pestré barevné harmonie a dynamiku po celou sezónu. Květinové záhony kvetou ve vlnách, čímž spojují zahradu s okolní přírodou. Formálnější prvek dodává pravidelný růžový záhon na nejvyšší terase, obklopený nízkým plůtkem z levandule. Tento prostor je navržen především pro pohled shora, kde dominují intenzivní barevné skvrny a kontrastní textury, ale při bližším pohledu nabízí jemnou barevnou harmonii tón v tónu.

Na jižním svahu, který není přístupný veřejnosti, se v minulosti nacházely užitkové záhony. Roste zde vinná réva, ovocné stromy a dokonce i chřest. Dnes se tento prostor využívá jako květinová zásobní zahrada s keři a bohatým sortimentem letniček a trvalek.

Návštěvníky samozřejmě nejvíce zaujmou ty části zahrady, které jsou přímo viditelné a přístupné. Po vstupu do areálu si můžete prohlédnout solitéry, které pocházejí z původních zahradních úprav. Například hned před mostem roste starý dřezovec. Zajímavost prvního hradního příkopu, který dnes zdobí ořešák královský, spočívá v tom, že původně sloužil jako zeleninová a ovocná zahrada. V jižní části tohoto příkopu, která je dnes zaplněna ořešákem, stálo dříve zahradní obydlí, z něhož dnes zůstává jen půdorys. Na konci přístupového mostu si můžete všimnout zachovalého zeravu.

Travnatá plocha pod mostem v barbakánu byla původně osázena ovocnými dřevinami, z nichž dodnes zůstaly dva staré ořešáky. Dnes byl do tohoto prostoru přidán jinan dvoulaločný a Althannova renklóda, jablko, které bylo vyšlechtěno asi před 150 lety na Althannském panství v Králíkách. Tento druh renklódy je připomínkou významného rodu Althannů, který měl velký vliv na historii Vranova. Na zvýšené terase nad cestou vedoucí ke kapli pak roste pravidelná řada pěti habrů, která dodává zahradě eleganci.

Michal Josef Althann, poslední z významného rodu, se podílel na nákladné úpravě okolí zámku, čímž zásadně ovlivnil vzhled Vranova. Nejen že upravil jižní terasy se zakrslými keři a okrasnými rostlinami, ale jeho vliv je patrný také na Růžovém vrchu, kde se dnes nachází oblíbené místo pro fotografie.

Vranovské zahrady byly ohraničeny tenkými, pouze 60 cm silnými zídkami, a kolem zámku rostlo sedm jehličnanů a asi 30 listnáčů. Jediný vstup do hradu byl původně falešným portálem, jehož zbytky lze dnes spatřit zhruba nalevo od hlavního vchodu. Tato úprava se později změnila, a dnes je vstup do areálu mnohem novější.

Lesopark, který obklopuje zámek, se vyvíjel postupně od poloviny 18. století. V té době zdejší krajinu obohatil generál Michal Antonín Althann, vášnivý lovec, který na Čížově zřídil lusthaus a později zřídil kančí oboru. Jeho synovec, Michal Josef Althann, pokračoval v úpravách krajiny a na konci 18. století položil základy dnešního anglického parku na Růžovém vrchu. Součástí jeho krajinářských úprav byly také pavilony, chrámy, jeskyně a kamenný most v Junáckém údolí.

Fauna Vranova je nesmírně bohatá a rozmanitá. Mezi savce, které zde můžete potkat, patří ježek západní, rejek malý, sysel obecný, veverka obecná, liška obecná, jezevec lesní a mnoho dalších. V historických sklepeních zámku a na jeho půdách si našla útočiště kolonie netopýrů, mezi nimiž se vyskytují druhy jako vrápenec malý, netopýr velký a řasnatý.

Z hnízdících ptáků zde můžete pozorovat skřivana polního, datla černého, různé druhy sýkor a mnoho dalších. Pod kaplí hnízdí výr velký a na zámek pravidelně zalétá poštolka obecná, která si staví hnízda i v nepřístupných výklencích na fasádě. V okolí zámku pravidelně zimují labutě velké a na Braitavě žijí vzácní lejsci malí a čápi černí.